Energetická chudoba ohrožuje děti
Před energetickou chudobou přicházela varování už v minulých letech. Zůstávala však bez významnější odezvy. Aktuálně se ale jedná o téma, které není možné ignorovat, protože tento problém citelně zasáhl a v budoucnosti ještě zasáhne řadu českých domácností. A dopadne samozřejmě i na děti z těchto rodin. Jak těm, kteří jsou postiženi nejvíce, můžeme pomoci? A jak pomoci těm, kteří nedosáhnou na pomoc státu?
Energetická chudoba nezasahuje pouze ekonomicky slabé země na chvostu Evropy. V České republice již před propuknutím současné krize nebylo 10 % domácností schopno dosáhnout požadované teploty obydlí. Většina spotřeby energií v domácnostech jde přitom na nezbytné účely – na topení, přípravu teplé vody a vaření. Výpadek dodávky energií tak neznamená jenom omezení komfortu, ale ve své podstatě ohrožení základních potřeb a v extrémní situaci i života.
Prudké zdražení energií ohrožuje samoživitele a jejich děti.
„Prudké zdražení energií a následně i všech produktů a služeb s energií souvisejících pociťujeme i u klientů a klientek naší obecně prospěšné společnosti WOMEN FOR WOMEN (W4W), která mimo jiné podporuje samoživitele a děti ze sociálně slabších rodin. Pro některé z nich může být skokový nárůst cen energií fatální,“ říká spoluzakladatelka a ředitelka WOMEN FOR WOMEN Ivana Tykač.
Jak Ivana Tykač upozornila, doposud se na W4W obraceli převážně samoživitelé ze sociálně slabých vrstev. Nyní se ale jedná i o mladé rodiny ze středních vrstev, kterých se doposud tyto problémy netýkaly.
„V období covidové pandemie dle ČNB došlo k nárůstu úspor obyvatelstva. Na druhé straně ale dnes existují stovky tisíc samoživitelů a samoživitelek, kteří právě během pandemie museli zůstat s dětmi doma na 80 % příjmu a přišli o veškeré příjmy ze svých druhých zaměstnání, která doplňovala jejich finanční zdroje. Zároveň ne všichni zaměstnaní jako osoby samostatně výdělečně činné dosáhli na finanční covidovou pomoc. Alespoň pro představu, jak se tato skutečnost promítá do financování našeho programu W4W „Obědy pro děti“, mohu uvést dvě čísla: zatímco v loňském roce jsme koncem října zaplatili obědy pro 5500 žáků, letos se jedná o 9700 žáků a žádosti stále chodí. Jedná se o nárůst o 80 %, přičemž děti jsou vybírány stále podle stejných kritérií,“ zmiňuje ředitelka WOMEN FOR WOMEN jeden z aktuálních problémů, který je odrazem zhoršení životního standardu v mnoha domácnostech.
To, co dnes nazýváme energetickou chudobou, se odrazí v chudobě celkové
Další problém již tvrdě odráží narůstající energetickou krizi. I zde jsou již zaznamenaná znepokojivá čísla. „V našem projektu nazvaném „První rok“ poskytujeme bydlení lidem, kteří musejí z důvodů psychického či fyzického násilí odejít z nefunkčního vztahu a nemají žádné jiné sociální zázemí. Poskytujeme jim dotované bydlení, právní a psychosociální pomoc. Dotované bydlení u nás znamená, že samoživitelka platí minimální nájem a naše organizace dotuje zbývajících 80 % tržního nájemného. Klientka-samoživitelka platí tedy v plné výši jen služby, a hlavně spotřebované energie. V tuto chvíli ale již někteří z nich nemají ani na ty energie. To, co dnes nazýváme energetickou chudobou, se ovšem odrazí v chudobě celkové,“ vysvětluje Ivana Tykač podstatu narůstajícího problému.
Právě proto W4W zorganizovaly kulatý stůl, u kterého se sešly erudované osobnosti, aby společně hledaly řešení této krize. Jak zdůraznil jeden z účastníků, místopředseda vlády Karel Havlíček: „S problémem energetické chudoby se bohužel budeme setkávat stále častěji. Kvůli prudce rostoucím cenám energií se už i na evropské úrovni začíná přibržďovat se zelenými cíli. Spotřebitelé nejsou na takto skokové navýšení připraveni. Ukazuje se, co říkáme již dlouho. Zelené energie nenahradí původní zdroje tak rychle. Sázka pouze na obnovitelné zdroje Evropě nevyšla, potvrzuje se, že energetický mix musí být vyvážený ze zdrojů obnovitelných i tradičních.“
Náměstkyně MPSV Kateřina Jirková seznámila účastníky s připravovanými opatřeními, které pomohou jak klientům zkrachovalých společností s aktuálním skokovým navýšením záloh za energie, tak s opatřeními, které pomohou s úhradou zvýšených cen energií v příštích letech. Týká se to jak mimořádné okamžité pomoci, tak doplatku a příspěvku na bydlení. Poslanec Patrik Nacher upozornil, že energetická krize má přesah i do dalších oblastí, například do tzv. milostivého léta. Situace se zvýšenými úhradami za energie může schopnost dlužníků uhradit dluh v rámci milostivého léta velmi zkomplikovat.
Generální ředitel PRE Pavel Elis zároveň uvedl, že doba levných energií končí a z pohledu dodavatele není lehké identifikovat sociálně slabé odběratele a poznají se až ve chvíli, kdy energii neuhradí. Zuzana Krejčiříková z ČEZ dodala, že 2/3 zákazníků se zatím z nevýhodného režimu DPI neodhlásila, neboť si nejsou vědomi, jaké důsledky režim DPI má.
Jan Klusáček z Platformy pro sociální bydlení seznámil účastníky kulatého stolu s faktem, že 70 % těch, kteří mají na příspěvek na bydlení nárok, ho nečerpá (v případě seniorů je to až 80 %). Buď o něm nevědí, nebo se stydí požádat. Zároveň řada těch nejchudších bydlí na venkově v energeticky náročných domech, takže je potřeba se v budoucnu zaměřit na energeticky úsporné bydlení. Hynek Kalvoda, prezident Asociace občanských poraden, dodal, že celá řada klientů pomoc potřebuje, ale na státní pomoc bohužel nedosáhne.Je tedy zřejmé, že lidé postižení tímto problémem potřebují zejména osvětu a jednotnou informovanost. Jak říká Ivana Tykač: „Osudy rodin ohrožených energetickou chudobou nám nejsou lhostejné. Proto připravujeme další aktivity, kterými bychom pomohli tento problém řešit.“ Pro začátek společnost W4W vypracovala základní doporučení, jak postupovat, včetně odkazů na stránky energetických společností a MPSV k informaci o čerpání dávek hmotné nouze a státní sociální podpory: Energetická krize – přehled a základní doporučení (en.women-for-women.cz) .