Měsíční sloupek Ivany Tykač

Rodina je záchrannou vestou v bouřlivém moři života. Slova britské spisovatelky J. K. Rowlingové si zvlášť v dnešní době, plné nepředvídatelných událostí, vybavuji stále častěji. A teď v květnu, kdy si Den rodiny každoročně připomínáme, mě napadá: Jaká vlastně je dnešní rodina? Jak se její podoba a poslání proměnily v čase? Ještě v nedávné historii byly rodiny významně větší než ty naše současné. Rodiče v nich žili nejen s dětmi, ale i s prarodiči, tetami a strýci a zachovávaly si velké množství rituálů, které dnes už nenajdeme nebo se objevují jen velice vzácně. Patriarcha sedával ve svém křesle na čestném místě. Děti měly své malé povinnosti, kterými přispívaly k blahu všech. Rodina měla své zesnulé, na které důstojně vzpomínala. U velkých svátků se rodinný kruh rozšiřoval – do obdarovávání se počítala i zvířata, malé dárky dostávaly dokonce i stromy. Rodina vystupovala ze svého soukromí a otevírala dveře chudákům – na prahu získávali výslužku ti, co neměli to štěstí, aby svou vlastní rodinu měli. Ti, co se bez rodiny, bez lásky, bez dětí, o které by se mohli opřít, toulali světem.

Dnes (ke škodě všech) roste počet tzv. single domácností. Sebevědomá soběstačnost je hrdá a obdivuhodná. To ale platí hlavně pro období míru a prosperity. V době, kdy jsou země ochromeny válkou a svět ohrožuje pandemie, je všechno jinak. A situace zřejmě nebude dlouho lepší. Nutnost se uskromnit, strach, snaha nepřijít o práci, se promítne do života většiny rodin a nejtíživěji to ponesou ti, kteří jsou v závislém postavení – děti, senioři a nemocní. Bude záležet na tom, jak silnou má každá rodina vnitřní záchrannou síť, jak se dokáže o své členy postarat.

Ekonomické dopady budou kruté. Přestože budou lidé dál poctivě pracovat, za vydělané peníze si koupí stále méně. Užijí si za to méně kultury, sportu, méně všeho. Úspory bude polykat inflace, do toho přijde první zima s astronomickými částkami za energie. Už žádné vyhazování peněz za zbytečnosti.

Kolik rodin to postihne tak, že se jim docela změní život? Kolik jich bude muset volit mezi teplem a jídlem? Už před covidem-19, ve zlaté době hojnosti, bylo hodně rodin, které nedokázaly zaplatit dětem obědy ve škole. Nyní jich astronomicky přibývá – kolik ještě nových se jich propadne do této bezmoci?

Říká se, že nejméně jsou viditelné jevy, které trvají dlouhou dobu. Nejde ale jen o tání ledovců. Také chudnutí a s tím spojený strach jsou takové jevy, které zvolna zvyšují tlak ve společnosti. Na vysokou inflaci a bombardovaná ukrajinská města nemáme nikdo jednoduchý lék. Jediné, co můžeme dělat, je podpořit psychiku a pomáhat těm, kteří nerozumí tomu, co se kolem nich děje a nemohou ani nic změnit. Patří do toho i děti – je třeba jim dnes častěji než dřív trpělivě vysvětlovat, že dnešní svět není nic výjimečného. Neblíží se zánik planety. To jen kolo dějin se otočilo a musíme projít špatným obdobím, aby se zase vrátily dobré roky. A v tom je a bude nezastupitelná role rodiny. Tato její úloha se historicky nemění. Dokáže přesouvat potřeby mezi jednotlivými členy. Nejen ty materiální, ale i potřeby lásky, jistoty, bezpečí.

Rodina je místo, bez kterého nemohou děti existovat. Z ní vyrážejí na průzkumné výpravy a do ní se zase vracejí, aby načerpaly sil. V těžkých dobách je rodina často tou jedinou jistotou, o kterou se mohou opřít a kde se mohou schovat.

Patřím do rodiny, která je na dnešní dobu velká a poměrně složitá. Jsem ale šťastná, že je právě taková. Každý v ní máme své místo. Snažím se v této složité době být co nejvíce se svými dětmi a povídat si s nimi. Ne nutně o válce nebo těžkostech. Spíš o tom, co prožívají, co je baví nebo trápí. Ukázat jim, co v rodině znamená láska. Aby věděly, jaký je hlavní smysl života, když se mimo rodinu dějí věci, které nemohou ovlivnit. To je znalost, kterou budou do života v nejbližších měsících a letech potřebovat nejvíce. 

Chraňte si rodinu i Vy – je to záchranný kruh, který je dobré mít na lodi života stále po ruce.

Ivana Tykač, květen 2022

Comments